Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým patnáctým balíčkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česko se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.
„Každý sankční balíček je důležitý, nejsou to jednoduchá jednání a už se pracuje na šestnáctém balíčku,“ uvedl šéf české diplomacie. Lipavský ještě před dnešním jednáním, v neděli večer pořádal večeři pro několik svých kolegů-ministrů, se kterými „sdílíme stejný náhled na to, jak urgentně a aktivně musíme postupovat proti Rusku“. Zúčastnil se jí například šéf diplomacie z Polska, Nizozemska, Estonska, Litvy či Rumunska.
Ruské útoky na Ukrajinu zranily za poslední den nejméně šest civilistů, informovaly 16. prosince regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 27 ze 49 bezpilotních letounů vypuštěných Ruskem během noci na dnešek, uvedlo letectvo. Devatenáct dronů bylo údajně ztraceno vlivem protiopatření elektronického boje.
Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Dnes to oznámila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Agentura Reuters píše, že je to poprvé, kdy ukrajinská strana poskytla o severokorejských ztrátách přesnější údaje. Z Kurské oblasti se ukrajinské jednotky snaží vytlačit ruská armáda s podporou tisíců vojáků z KLDR.
HUR uvedla, že 14. a 15. prosince jednotky KLDR v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“ u tří vesnic. Zmiňuje například obec Martynovku na hlavním silničním tahu na severovýchod od Sudži. „Nejméně 30 (severokorejských vojáků) bylo zraněno a zabito,“ tvrdí HUR. Tři severokorejští vojáci se podle ní pohřešují. Tyto informace ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. Severokorejské jednotky doplňují noví vojáci, informovala také ukrajinská vojenská rozvědka.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
