Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Spojené státy, Evropská unie, Německo, Francie a sedm dalších zemí dnes odsoudily vzrůstající vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem. O jejich společném prohlášení informují agentury Reuters a AFP.
Skupina varovala, že přímá podpora Rusku ze strany KLDR je „nebezpečným rozšířením“ konfliktu na Ukrajině. Vyjádřila také „hluboké znepokojení“ týkající se jakékoliv politické, vojenské nebo ekonomické podpory, kterou by Rusko mohlo poskytnout „nelegálnímu zbrojnímu programu Severní Koreje, včetně zbraní hromadného ničení“.
Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti případnému zavedení sankcí ze strany Evropské unie proti Gruzii, které od EU požadují tamní opoziční strany kvůli represím v zemi. Vyplývá to z dnešního Ficova prohlášení po jeho telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Fico se rovněž vyslovil pro to, aby se EU angažovala ve snaze zachovat tranzit zemního plynu mezi Ukrajinou a evropským blokem.
„Naléháme, aby současná situace v Gruzii byla hodnocena objektivně. Jakékoliv úvahy zasahovat do vnitřních věcí Gruzie zavedením sankcí jsou pro nás červenou čárou,“ uvedl Fico v prohlášení, které ČTK poskytl úřad slovenské vlády.
Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Informovala o tom Rada EU, tedy členské státy bloku. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.
„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
