Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se na dnešním jednání v polské Visle shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům po schůzce hlav států český prezident Petr Pavel.
„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenal Pavel s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.
Pavel ani neměl snahu zpochybňovat názory maďarských nebo slovenských kolegů, protože jejich pohled podle něj ověří až praxe. Ambicemi dnešní debaty čtyř prezidentů středoevropských zemí nebylo dosažení shody na konkrétních závěrech. Pro Česko je ale podle Pavla důležité, aby byl mír spravedlivý pro Ukrajinu a nevytvořil se precedent do budoucna. Agresor by neměl být odměněn ziskem území, protože by to mohlo být hrozbou pro všechny, zdůraznil někdejší náčelník českého generálního štábu.
Vadym Sukharevskyi, velitel jednotek bezpilotních systémů, řekl, že ukrajinský laserový systém, nazvaný Tryzub, dokáže sestřelit letadla ve výškách přesahujících 2 kilometry. Uvádí to na sociální síti X The Kyiv Independent.
Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.
Prezidenti zemí středoevropské skupiny se na dnešní schůzce věnovali tomu, jaké příležitosti nabízejí americké volby pro Evropu i i samotné Spojené státy. Tématem byla kromě ruské invaze na Ukrajinu také situace na Blízkém východě, budoucnost Evropské unie a s tím spojená zpráva o konkurenceschopnosti bloku či rozšíření spolupráce v rámci V4.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
