Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
OBRAZEM: Ze života vojáků ukrajinské 24. mechanizované brigády na frontě u Časiv Jaru v Doněcké oblasti.
Nejméně dva lidé zahynuli při ruském ostřelování v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a dalších šest jich bylo zraněno. Na telegramu to uvedl šéf správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Poškozeny byly podle něj tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik automobilů.
V Chersonské oblasti se nachází frontová linie mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami podél řeky Dněpr, která se tam vlévá do Černého moře.
Ukrajinská protivzdušná obrana podle dnešního oznámení ukrajinského letectva v noci nad ukrajinským územím sestřelila 58 ze 132 ruských dronů. Doplnila, že 72 ruských bezpilotních letounů bylo „ztraceno“ díky použití taktiky elektronického boje. Rozsáhlejší škody v souvislosti s nočními dronovými útoky hlášeny nebyly. V minulých dnech Rusko podniklo rozsáhlé vzdušné útoky především na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Dobré ráno. V období od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 plánovala ruská korporace leteckých výrobců OAK vyrobit 108 civilních dopravních letadel. Vyrobila jich ale sedm, napsal server BBC News, podle kterého se výroba civilních letadel v Rusku ocitla v důsledku západních sankcí na pokraji krachu.
„V sovětské éře jsme byli konkurenceschopní a já jsem stoprocentně přesvědčen, že můžeme být i nyní,“ řekl na konci října šéf korporace Rostěch Ivan Čemezov. Ruské senátory ujišťoval, že ruský letecký průmysl dokáže konkurovat firmám Boeing a Airbus.
Sedm letounů SuperJet 100 bylo dokončeno ještě z předválečných zásob, píše BBC a odvolává se na údaje dostupné na internetu. Oficiální rejstřík civilních letadel je neveřejný.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
