Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský soud v nepřítomnosti odsoudil k 15 letům vězení předsedu Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslava Volodina za narušování územní celistvosti Ukrajiny. Oznámila to dnes média s odvoláním na komuniké prokuratury a vyjádření tajné služby SBU.
Soud ve městě Chmelnyckyj také nařídil ruskému politikovi zkonfiskovat majetek, napsal list Ukrajinska pravda a připomněl, že stejné obvinění jako proti Volodinovi ukrajinské úřady vznesly i proti dalším 418 ruským poslancům. Více než padesátka z nich byla podle serveru RBK-Ukrajina odsouzena v nepřítomnosti také k 15 letům vězení za to, že pomáhali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi rozpoutat válku proti Ukrajině.
Volodin je Putinovým důvěrníkem a bezprostředně se podílel na přípravě vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, napsal server. Volodin podle obžaloby přibližně týden před invazí ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řídil jednání sněmovny o usnesení, kterým poslanci od Putina žádali, aby uznal nezávislost „lidových republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny, vytvořených tamními separatisty s podporou Ruska.
„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval generální tajemník NATO Mark Rutte v projevu v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf Aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu. „Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.
Vojenský soud v Moskvě dnes poslal na 22 let do vězení muže z Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou, který podle vyšetřovatelů spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou (SBU) a stál i za výbuchem a žhářským útokem. Agentura AFP napsala, že soudy v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny dlouhé tresty odnětí svobody udělily také dvěma dalšími lidem za spolupráci s Kyjevem.
Podle moskevského soudu se 30letý Sergej Černookij, rodák z Ukrajiny s ruským občanstvím, dopustil vlastizrady a terorismu. Od loňského listopadu do letošního února předával informace o dopravní infrastruktuře SBU, odpálil pyrotechnické zařízení před recepcí kanceláře nejmenované politické strany a zapálil pobočku dobročinné organizace v Kursku. Podle AFP muž, který seděl v kovové a prosklené kleci pro obžalované, při rozsudku zavřel oči. Uvedl, že se proti trestu, který je podle něj příliš tvrdý, odvolá. Hájil se, že svými činy nezpůsobil žádnou škodu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
