Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Administrativa Joea Bidena zvažuje, že uvalí nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou, aby omezila schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Biden příští měsíc končí ve funkci.
Bidenova administrativa s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu stupňuje kroky na podporu Ukrajiny. Terčem nových sankcí by podle zdrojů mohla být část ruského exportu ropy, na podobě sankcí se však ještě pracuje.
Bidenova administrativa se přísnějším sankcím na vývoz ruské ropy dosud vyhýbala kvůli obavám, že by mohly vést k výraznému nárůstu cen suroviny, píše Bloomberg. Zdroje nicméně uvedly, že nyní je tato administrativa připravena k razantnějším krokům, protože ceny ropy na světových trzích jsou pod tlakem kvůli slabým vyhlídkám u poptávky. Zároveň se zvyšují obavy, že Trump bude nutit Ukrajinu k rychlé dohodě o ukončení války s Ruskem.
Dvaačtyřicetiletý Ukrajinec Serhij Petčenko přišel loni v létě o obě ruce. Přežil bitvu o Bachmut, o ruce přišel při nehodě na železnici daleko za frontou. Cítil se bezmocný a zoufalý. Po amputacích musela o něj jeho žena Anna pečoval po 24 hodin denně celých šest měsíců. „To, co nám pomohlo přežít, je naše láska,“ říká Serhij, který v Superhumans Center dostal dvě protetické ruce. Podle BBC je těžké uvěřit, čím prošel, když se teď usmívá na prahu zbrusu nové kavárny, kterou otvírá ve Lvově.
Přinejmenším 50 000 vojáků i civilistů podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví přišlo během tří let války o končetiny. Některým lékaři amputovali jednu, dvě, ale i tři nebo čtyři končetiny. Všichni potřebují protézy, někteří vozík, řekla serveru BBC News Olha Rudnevová, spoluzakladatelka rehabilitačního střediska, které již pomohlo s protézami a terapií více než tisícovce raněných. S více než milionem lidí na frontové linii se Ukrajina podle Rudnevové stane zemí invalidů.
„Chceme normalizovat zdravotní postižení. Že je v pořádku, že takto bude země vypadat,“ popsala uvažování, které vedlo ke vzniku střediska Superhumans Center u Lvova na západě Ukrajiny. „Skutečně věříme, že vás trauma může posílit. Může vás zničit, anebo vybudovat vaše superschopnosti,“ tvrdí. Několikrát denně navštěvuje rehabilitační místnosti, kde se „nadlidé“, jak pacientům říká, znovu učí chodit.
Rudnevová zakládala centrum uprostřed útoků ruských raket. Někteří ji pokládali za „bláznivou“, píše BBC News, ale vytrvala. Její partneři získávají peníze po celém světě, aby pacientům obstarali kvalitní protetiku a rekonstrukční chirurgii. „Ukrajinští vojáci se více bojí zranění než smrti, protože těžké zranění znamená postižení do konce života. Na to není připravena infrastruktura, ani společnost, ani zdravotnictví,“ vzkazuje.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
