Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský vzdušný úder v noci na dnešek zřejmě zasáhl ropné zařízení v ruské Brjanské oblasti. Vyplývá to z vyjádření ukrajinské armády a také telegramového portálu Astra, podle něhož vzplála přečerpávací stanice ropovodu Družba v obci Sven. Tu zmiňuje také ukrajinský generální štáb. Útok podle zdroje z ukrajinského energetického odvětví neovlivnil tranzit ropy dál do zemí Evropské unie přes Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
„Útok se netýká tranzitu ropy, protože jde o zařízení, které pracuje na zajištění dodávek motorové nafty a ropných produktů. Co se týká tranzitu, vše pokračuje podle plánu,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný ukrajinský zdroj. Družba prochází Brjanskou oblastí, podobně jako ropovod BPS, jenž míří k Baltskému moři. Reuters nebyl schopen ověřit, zda byla nějaká ropná infrastruktura zasažena.
Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS oznámilo, že nad Brjanskou oblastí v Rusku bylo sestřeleno 14 dronů, o škodách se nezmiňuje. Tamní gubernátor Alexandr Bogomaz podle serveru Meduza uvedl, že vzplál výrobní podnik. Telegramový portál Astra napsal, že po útoku začalo hořet v ropné rafinerii a že oheň je uhašen. Později portál napsal, že vzplála přečerpávací stanice ropovodu Družba v obci Sven u Brjansku.
Gubernátor ruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar mezitím na telegramu napsal, že terčem ukrajinských raket se stalo město Taganrog na jihu Ruska, kde byl podle něj poškozen průmyslový podnik a hořelo 14 aut na místním parkovišti. „Podle předběžných údajů nebyl nikdo zraněn,“ uvedl gubernátor Rostovské oblasti. Podle místních obyvatel mohlo být cílem útoku vojenské letiště, píše server Meduza.
Počet obětí ruského útoku na Záporoží se zvýšil na sedm, uvedli ukrajinští činitelé. „Už 19 hodin trvá záchranná operace po nepřátelském útoku na centrum Záporoží,“ napsal dnes ráno na telegramu šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov.
„Vyžádal si životy sedmi lidí, dalších 22 bylo zraněno. Pod troskami jsou stále lidé,“ dodal regionální činitel, podle něhož ruský úder poškodil mimo jiné dvě desítky bytových domů. Rusko v úterním útoku na Záporoží zničilo soukromou kliniku a poškodilo nedaleké budovy, uvedl server Ukrajinska pravda. Úterní informace hovořily o čtyřech obětech.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
