Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navštíví Varšavu, kde by měl polským činitelům sdělit podrobnosti o svém víkendovém setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a příštím šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.
Na jednání vlády to dnes podle serveru Polsat News a agentury Reuters řekl polský premiér Donald Tusk. Mírová jednání by podle něj mohla teoreticky začít ještě tuto zimu. Informace o návštěvě šéfa Elysejského paláce ve Varšavě se objevily v polských médiích už v pondělí, Tusk je nyní podle Polsat News potvrdil.
Podle agentury PAP se Macron setká s Tuskem a také s prezidentem Andrzejem Dudou. „Bude chtít informovat o výsledcích jednání v Paříži,“ řekl Tusk s odkazem na sobotní třístranné rozhovory mezi Macronem, Zelenským a Trumpem ve francouzské metropoli, kde se státníci o víkendu sjeli na slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame.
Na tři roky do vězení poslal ruský soud devětatřicetiletého muže za poničení plakátů, které vyzývaly Rusy ke vstupu do armády. Informovaly o tom dnes ruská služba BBC a agentura AFP. Muž ze Železnogorsku v Krasnojarském kraji čelil obvinění z toho, že úmyslně znehodnotil 13 náborových plakátů. Železnogorský soud ho shledal vinným z diskreditace ruských ozbrojených sil a zabavil mu i jeho bicykl.
Muž v červnu projížděl městem na kole, když si všiml agitačního plakátu a pořezal ho klíči, popsala BBC, která se odkazuje na informace místního serveru NGS24. Rus poté v likvidaci plakátů po městě pokračoval, během dvou hodin jich stihnul poničit dalších 12. Své jednání vysvětlil nervovým zhroucením, píše portál, podle něhož se odsouzený jmenuje Vladimir.
Muž u soudu mimo jiné uvedl, že několik jeho známých už zemřelo během ruské invaze na Ukrajinu, což mu způsobilo šok. „Matka mě vychovávala sama a stalo se, že mně naučila, že není nic cennějšího než lidský život,“ sdělil u soudu Vladimir, který dále řekl, že měl strach, aby bojovat neposlali i jeho, protože by nedokázal nikoho zabít. Hůře se mu také podle jeho výpovědi bez vojenských zkušeností hledala v Rusku práce.
Poslední kapkou podle něj byly zprávy o korupci mezi ruskými vysoce postavenými vojenskými činiteli. „Nakonec jsem to nevydržel a spontánně jsem proti tomu chtěl protestovat,“ vysvětlit u soudu Vladimir podle NGS24. Ke zničení plakátů se přiznal, škodu ve výši 30.000 rublů (asi 7000 korun) plně uhradil a při vyšetřování spolupracoval. Prokurátor pro něj žádal čtyři roky vězení. Soud ho nakonec poslal za mříže na tři roky a zabavil mu jeho kolo, které označil za „nástroj ke spáchání trestného činu“, píše NGS24.
Ruská FSB viní člověka s ruským a německým občanstvím z pokusu o sabotáž na železnici a německé velvyslanectví v Moskvě má informaci o zadržení údajně německého občana a snaží se k němu získat konzulární přístup, uvedl podle agentur Reuters a AFP zdroj z německého ministerstva zahraničí.
Rusko ale podle tohoto zdroje zachází s lidmi s dvojím občanstvím výhradně jako s Rusy, a proto k nim obecně odmítá konzulární přístup poskytovat. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v Rusku narostl počet případů obvinění lidí ze sabotáží, vlastizrady nebo terorismu, poznamenala dnes agentura AFP. Mezi obviněnými jsou i občané západních zemí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
