Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že Rusko ve svém válečném tažení na Ukrajině ustane, až budou splněny všechny cíle stanovené prezidentem Putinem. „Těchto cílů lze dosáhnout v důsledku vojenské akce, nebo v důsledku odpovídajících jednání,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Putin před zahájením invaze mimo jiné uváděl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Později vpád vojsk do sousední země vysvětloval například záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Letos Putin kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO.
Polský premiér Donald Tusk podle Reuters uvedl, že mírové rozhovory by teoreticky mohly začít ještě tuto zimu, byť se kolem toho vznáší otazníky. Varšava bude podle něj do případných jednání výrazně zapojena, až se od 1. ledna ujme rotujícího předsednictví Evropské unie.
„Opravdu chci, aby Polsko bylo nejen zemí, která bude přítomná, ale která bude udávat tón těmto rozhodnutím, která nám mají přinést bezpečnost a zajistit polské zájmy,“ uvedl Tusk.
Varšava patří od začátku ruské invaze mezi jedny z nejvěrnějších spojenců Kyjeva. Premiér je podle svých slov ve stálém kontaktu se skandinávskými a pobaltskými zeměmi a z kraje polského předsednictví EU se do Varšavy chystá britský premiér Keir Starmer, byť Británie už členem EU není.
Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu.
Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou.
Tanaka také podle AFP vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. „Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je,“ řekl. „Myslím, že o tom ani nepřemýšlel,“ dodal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
