Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Před kulturním centrem Ruský dům ve Středoafrické republice (SAR) postavili sochu bývalému šéfovi ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgeniji Prigožinovi, který zahynul při letecké havárii v roce 2023. Slavnostního odhalení se účastnila řada středoafrických úředníků a důstojníků, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu ozbrojených sil.
Bronzová socha vypodobňuje Prigožina s vysílačkou a neprůstřelnou vestou, ve které má zastrčené tři zásobníky. Vedle něho stojí jeho pravá ruka a spoluzakladatel Wagnerovy skupiny Dmitrij Utkin, jenž zahynul spolu s Prigožinem při pádu soukromého letadla Embraer Legacy.
Po smrti Prigožina, který zemřel přesně dva měsíce poté, co vedl neúspěšnou vzpouru proti Moskvě, přešla většina vojenských kontingentů Wagnerovy skupiny působící v Africe k polovojenské organizaci Africa Corps, jež převzala aktivity wagnerovců a podléhá údajně přímo Kremlu. Neplatí to však pro SAR, kde si Wagnerova skupina udržuje silné postavení už od roku 2018, kdy do země přišli její žoldnéři na žádost tamějšího prezidenta Faustina-Archange Touadéry. Na oplátku získala pro své pobočky povolení na těžbu zlata a diamantů, jež se v jedné z nejchudších zemí světa vyskytují ve velkém množství.
Ministr průmyslu a obchodu Vlček dnes navrhne vládě půjčku ropy ze státních rezerv rafinérské firmě Orlen Unipetrol. Jde o reakci na zastavení dodávek ropovodem Družba.
Rusko dnes vyjádřilo podporu režimu syrského vůdce Bašára Asada, který v posledních dnech čelí tlaku islamistických povstalců.. Za eskalací v Sýrii je „ukrajinská stopa“, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Úspěšný postup rebelů by podle ní nebyl možný bez podpory a podněcování zvenčí.
Islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a další ozbrojené skupiny, především Tureckem podporovaná Syrská národní armáda (SNA), zahájily ofenzivu proti vládním jednotkám minulou středu, rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Halab a Idlib a nyní postupují na jih.
„Důrazně odsuzujeme tuto ofenzívu, v jejímž čele jdou teroristé, označení za teroristy Radou bezpečnosti OSN. Upozorňujeme, že mezi zahraničními bojovníky, včetně těch, kteří pocházejí z postsovětského prostoru, je jednoznačně takzvaná ukrajinská stopa,“ řekla Zacharovová podle agentury TASS.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
