Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Během polského předsednictví v EU možná sedmadvacítku čeká přelom ve válce na Ukrajině. Dnes to řekl polský premiér Donald Tusk, jehož země bude EU předsedat na půl roku od ledna.
Poslední slova ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného před vynesením rozsudku o uvěznění nebo projev Olgy Misikové, která v roce 2021 dostala trest dva roky domácího vězení za posprejování budovy ruské generální prokuratury, si mohou lidé přečíst v nové knize s názvem (Ne)poslední slova. Jedná se o první český překlad 29 textů z díla Neposlední slova nakladatelství Freedom Letters, které se věnuje textům zakázaných ruských autorů. Kniha byla dnes oficiálně pokřtěna v Praze v samizdatové knihovně Jiřího Gruntoráda Libri Prohibiti.
Ukrajinská vláda rozhodla o přejmenování dosavadního Ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území na Ministerstvo národní jednoty Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská média jako RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda, podle nichž parlament schválil do čela resortu šéfa ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksije Černyšova, jenž bude zároveň vicepremiérem. Z dostupných informací vyplývá, že úřad se má soustředit na posílení vztahů s Ukrajinci v zahraničí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
