Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský senior Oleksandr Klymenko překonává výpadky v dodávkách elektrického proudu kvůli ruským vzdušným úderům výrobou vlastní energie. Část jí produkuje tak, že šlape do pedálů na speciálním stroji připomínající trenažér, pomocí něhož osvětluje svůj dům nebo dobíjí telefon. Kromě toho se spoléhá na větrnou turbínu a solární panely. Na svém webu to dnes uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
„Po patnácti až dvaceti minutách šlapání je v domě světlo tři až pět hodin,“ popsal Klymenko ve videoreportáži, kde předvedl výrobu energie a poté si výsledek pochvaloval. „Vidíte? Světlo svítí,“ pronesl sedmasedmdesátiletý senior a dodal, že mobil si k němu během výpadků v dodávkách elektřiny přichází dobít i jeho sousedka.
Rusko vede v Evropě bezohlednou sabotážní kampaň a zároveň vystupňovalo strašení jadernými zbraněmi, aby západní státy odradilo od pomoci Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters při projevu v Paříži prohlásil šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Dodal, že jakékoli omezení pomoci Ruskem napadené zemi by jen povzbudilo prezidenta Vladimira Putina a jeho spojence.
„Nedávno jsme odhalili neuvěřitelně bezohlednou kampaň ruských sabotáží v Evropě,“ řekl Moore, podle kterého se navíc Putin a jeho přívrženci uchýlili k řinčení jadernými zbraněmi, aby rozsévali strach z důsledků pomoci Ukrajině.
Ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti problematiku válečných zajatců, dnes na telegramu oznámil návrat těl 502 padlých ukrajinských vojáků. Téměř 400 z nich bojovalo v Doněcké oblasti, další v Luhanské a Záporožské oblasti. Těla 17 vojáků byla repatriována z márnic v Rusku, dodal úřad, který poděkoval za pomoc Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Ukrajina a Rusko si během konfliktu vyměňují válečné zajatce a provádějí také repatriace těl padlých.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
