Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Cílem útoku byl ropný sklad společnosti Kaluganěftěprodukt, která se podílí na podpoře ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině,“ uvedl k dnešnímu požáru v ruské Kalužské oblasti nejmenovaný ukrajinský zdroj podle AFP.
Ukrajinský generální štáb později na telegramu oznámil, že Ukrajinci podnikli vzdušné údery na řadu ruských cílů v Kalužské, Brjanské a Kurské oblasti. „Je potvrzeno úspěšné zničení ropného skladu v Kalužské oblasti. Výsledky bojových prací na dalších objektech se upřesňují,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil.
Podle šéfa Vojenského výboru NATO Roba Bauera se kvalita ruských pozemních sil od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila. I tak by ale podle něj aliance měla přehodnotit závazek svých členských států investovat do obrany 2 % HDP. Dle jeho názoru nebudou dvě procenta stačit.
„Celkové procento, které je nutné k uskutečnění nových plánů, je mnohem blíže ke třem procentům HDP než ke dvěma,“ řekl Bauer. „Očekávám, že za nové administrativy (amerického prezidenta Donalda) Trumpa budou výrazně intenzivnější diskuze o tom, kolik musí Evropa a Kanada utratit,“ poznamenal.
Rusové opět udeřili na rezidenční zónu na Ukrajině – v Oděse takto ničili domovy dalším obyvatelům, jak ukazují fotografie Státní služby pro mimořádné situace (DSNS).
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
