Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Mezikontinentální balistická raketa, kterou Rusko zaútočilo na ukrajinské Dnipro, nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. „Je jasné...že Rusové odstranili jaderné hlavice z rakety a odpálili ji buď jako neaktivní raketu bez jakéhokoli nákladu, nebo možná s nějakou konvenční hlavicí,“ řekl televizi CNN Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky.
Humanitární dávku pobírá zhruba 92.000 z 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nezaměstnaných je podle něho přes 10.000 ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150.000 z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.
„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy
Maďarsko v obavách z eskalace války mezi Ruskem a Ukrajinou umístí v severovýchodní části země systém protivzdušné obrany. Uvedl to maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky, a to v reakci na rostoucí napětí v souvislosti s oznámením, že Spojené státy povolily Ukrajině mířit střely dlouhého doletu do ruského týlu, informuje dnes agentura Reuters.
„Abychom se připravili na všechny možnosti, nařídil jsem umístit nedávno zakoupené systémy vzdušné kontroly a obrany a s nimi spojené kapacity na severovýchod,“ oznámil Szalay-Bobrovniczky, podle něhož je riziko eskalace konfliktu „větší než kdy dříve“. Maďarsko na severovýchodě sousedí s Ukrajinou, ministr ovšem nespecifikoval, kde přesně mají obranná zařízení stát.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
