Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Češi i Ukrajinci si dnes v centru Hradce Králové připomněli tisíc dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Průvodu desítek lidí se svíčkami a lampiony nazvaného Světlo vítězí nad temnotou se zúčastnily desítky lidí. Vyrazil po 18:00 z Masarykova náměstí pěší zónou na Riegrovo náměstí, trasa měřila symbolických tisíc metrů. Na konci akce zástupce ukrajinské komunity v regionu poděkoval za pomoc a podporu. Na závěr zazněla ukrajinská hymna.
Asi 150 lidí s lampiony dnes vpodvečer v Centrálním parku v pražských Stodůlkách pochodem připomnělo válku na Ukrajině, od jejíhož začátku v úterý uplynulo 1000 dní. Na půlhodinové akci zazněla ukrajinská hymna, podpora pro boj Ukrajiny za svobodu a účastníci také minutou ticha uctili oběti války. Podobné akce, které uspořádala česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny, se konaly i v dalších českých městech.
Účastníci se shromáždili v parku v Praze 13 v 17:30, většina nesla lampiony a někteří byli zabaleni do ukrajinských vlajek. Po zahájení zamířil pochod k blízkému rybníku, kde organizátoři z řad Čechů i Ukrajinců promluvili o hrůzách války plynoucích z ruské agrese. „Je pro nás moc důležité, že jako Ukrajinci cítíme podporu,“ řekla spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasia Sihnajevská.
Skupina ruských lékařů se obrátila na prezidenta Vladimira Putina s protestem kvůli „ostudnému“ uvěznění moskevské dětské lékařky za poznámky, které údajně pronesla o válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Osmašedesátiletá Naděžda Bujanovová byla minulý týden odsouzená na 5,5 roku vězení poté, co ji udala matka jednoho z jejích pacientů. Na videonahrávce, kterou zveřejnil web ruské nezávislé rozhlasové stanice Echo působící v exilu, vystupuje desítka lékařů vyzývajících Putina, aby ji osvobodil. Není jasné, jestli některý z těchto lékařů žije v Rusku.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
