Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Městský soud v Brně se dnes začal zabývat případem tří mužů, které žalobkyně viní mimo jiné z podvodů, úvěrového podvodu či padělání. Jeden z nich například podvodně nabízel zbraně z Ukrajiny, tvrdil, že by dovedl sehnat i tank. Muži se také podle obžaloby pokusili podvodně prodat byt v Brně za šest milionů korun či uzavřít smlouvy na úvěr zhruba za sedm milionů korun. Všichni prohlásili vinu, hrozí jim několikaleté vězení. Soud pokračuje výslechem obžalovaných.
Příští rok 2025 rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.
„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.
Rozhodující chvíle pro průběh celé války podle Zelenského přijdou v příštím roce. „Abychom právo na nezávislost uhájili, musíme zůstat silní. Nesmíme se teď zhroutit, zhroutit se musí okupant, a ne my,“ prohlásil podle agentury AFP. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nesmí zradit své mrtvé na bojišti, a za potlesku poslanců prohlásil, že Ukrajina může porazit Rusko, jakkoli je to těžké. Potvrdil rovněž ambice země stát se členem Severoatlantické aliance.
Ukrajinci si podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejvíce ze všeho přejí mír. Ukrajinský vůdce to dnes řekl europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Zároveň členům EP poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru. Mimořádné zasedání europarlamentu se sešlo při příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
„Společně s Evropou a našimi partnery v Americe a na celém světě se nám podařilo zabránit Putinovi, aby zabral Ukrajinu. Bráníme ale rovněž i svobodu všech evropských národů,“ řekl Zelenskyj, který k europoslancům promluvil z Kyjeva prostřednictvím videokonference. Přestože se na stranu ruské hlavy státu postavil i severokorejský vůdce Kim Čong-un, je Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta „pořád slabší než jednotná Evropa“.
„Chci na vás apelovat, abyste na to nezapomínali. Abyste nezapomínali na to, co všechno může Evropa dokázat. Pokud budeme jednotní, můžeme přimět Rusko ke spravedlivému míru, což je něco, co chceme nejvíc,“ prohlásil ukrajinský vůdce a vysloužil si potlesk. Zelenskyj ve svém projevu rovněž zmínil, že počet vojáků KDLR, kteří by se mohli zapojit do bojů na Ukrajině po boku Rusů, může vzrůst až na 100.000.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
