Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Řekl to dnes před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje.
List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti.
Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl českým novinářům Lipavský.
Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. „Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu,“ řekl Lipavský. „Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho,“ dodal ministr.
Spojené státy povolily Ukrajině používat americké střely k útokům v Rusku pouze v Kurské oblasti, napsal americký server Axios. Souvisí to podle něj s rozmístěním severokorejských vojáků v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. List The New York Times a agentury Reuters a AP v neděli s odvoláním na americké představitele napsaly, že prezident Joe Biden povolil Kyjevu použít Spojenými státy dodané střely proti cílům na ruském území.
Axios píše, že "zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci". Američané toto rozhodnutí Ukrajincům sdělili před několika dny a vedla je k tomu snaha odradit KLDR od toho, aby do Ruska do bojů proti ukrajinské armádě poslala další vojáky.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
