Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské letectvo přidalo detaily masivního nočního útoku Rusů: protivzdušná obrana sestřelila 144 vzdušných cílů, z toho 102 raket. Mezi sestřelenými raketami byla jedna hypersonická střela Cirkon (Zirkon), sedm rovněž nadzvukových střel Kinžal, na 85 střel s plochou drahou letu Kalibr, čtyři protiradarové střely Ch-22/Ch-31P a pět řízených střel Ch-59/Ch-69. Zničeno bylo také 42 ruských bezpilotních prostředků, na 41 dronů zmizelo z radarů a dva další zamířily zpět na ruská či Ruskem okupovaná území.
„Upozorňujeme, že v důsledku masivního útoku Ruské federace řízenými střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a bezpilotními letadly mimo jiné proti objektům nacházejícím se na západě Ukrajiny byla zahájena činnost polských a spojeneckých letadel v našem vzdušném prostoru,“ hlásilo ráno Operační velitelství ozbrojených sil Polska. „V souladu s platnými postupy aktivoval operační velitel všechny dostupné síly a prostředky, které má k dispozici, startovaly dvojice stíhaček ve službě a pozemní systémy protivzdušné obrany a radiolokačního průzkumu dosáhly stavu nejvyšší pohotovosti.“
Dopoledne velitelství ohlásilo, že ruský útok skončil a s ním i polská pohotovost.
Lvov: Hasiči bojují s požárem, který způsobil dopad ruské rakety.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
