Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské údery na Ukrajině zabily za poslední den jednoho civilistu a nejméně 19 dalších zranily, informovaly regionální úřady. Rusko zaútočilo na několik regionů dvěma řízenými střelami X-59/69 z Černého moře a 29 útočnými drony typu Šáhid z Krymu. Letectvo potvrdilo, že byla sestřelena jedna řízená střela a 25 dronů.
Ve školním roce 2023/24 na středních školách v Česku studovalo 484 758 žáků, z nichž 99 procent mělo trvalý pobyt na území republiky. Zbylých 5412 žáků bylo přihlášeno k bydlišti v zahraničí, z toho 3951 na Ukrajině. Středoškoláků s trvalým pobytem ve Středočeském kraji za posledních deset let přibylo 24 procent, počet studentů z Prahy se zvýšil o pětinu. Naopak nejvýraznější úbytek o čtyři procenta statistici zaznamenali u žáků z Moravskoslezského kraje.
Od školního roku 2019/20 už ale počet středoškoláků roste ve všech krajích. „Růst je způsoben zejména posunem silnějších ročníků do věkové kategorie středoškoláků, od roku 2022 pak částečně také válečnou migrací z Ukrajiny,“ uvedl ČSÚ.
Ruský Krasnodarský kraj se v noci na 15. listopadu stal terčem „masivního útoku dronů“, informoval prostřednictvím svého kanálu Telegram gubernátor Venjamin Kondratěv. V jednom z napadených okresů se nachází vojenské letiště.
Gubernátor uvedl, že terčem útoku se staly dvě obce v regionu, přičemž ruská protivzdušná obrana zachytila přibližně 36 dronů nad okresy Krymsk a Krasnoarmějsk. V Krymsku dopadly trosky z dronu na čtyři obytné objekty, podle Kondratěva poškodily střechu jednoho domu a automobil. V okrese Krasnoarmějsk trosky dronu údajně poškodily střechu jednoho soukromého domu. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
