Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,1 procenta. Tempo jeho růstu tak pokračovalo ve zpomalování. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy ruského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ruský HDP meziročně zvýšil o 4,1 procenta po nárůstu o 5,4 procenta v prvním kvartálu.
Ruská vláda předpokládá, že v celém letošním roce se HDP zvýší o 3,9 procenta. Hospodářský růst by tak měl podle vlády zrychlit z loňských 3,6 procenta, a to díky rozsáhlým rozpočtovým výdajům a růstu produkce zbrojního průmyslu, který je důsledkem pokračující války s Ukrajinou, píše Reuters.
Soud v Ruskem okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny dnes odsoudil k 26letému trestu vězení člena ukrajinské jednotky Azov. Podle prokuratury při obléhání Mariupolu na jaře 2022 zabil civilistu, uvedla agentura TASS.
Odsouzeného označila ruská státní agentura jako 22letého Michaila Švece, který velel kulometné četě v tehdejším pluku Azov. Podle prokuratury v březnu 2022 bodl nůž do krku civilistovi, který na místě zemřel. Trest si má Švec odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem.
V Kyjevské oblasti byl podle šéfa tamní vojenské správy Ruslana Kravčenka při ruském útoku lehce zraněn 48letý muž. Na sociálních sítích Kravčenko uvedl, že úřady nezaznamenaly žádné zásahy důležité infrastruktury či obytných budov. Padající trosky sestřelených dronů ale způsobily požár skladu firmy a zničeny zde byly tři budovy a několik aut, dodal.
Čtyři zraněné po dopadu ruského dronu na obytný dům oznámily úřady v Charkovské oblasti. V Chersonské oblasti na jihu země zničil dron sanitku, která odvážela dvojici zraněných z jiného ruského útoku, uvedl oblastní šéf Oleksandr Prokudin. Útok na sanitku podle něj všichni přežili.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
