Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem může podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) ohrozit vazby USA s Evropou, vazby v Severoatlantické alianci či pomoc Ukrajině. Nic z toho není dobrou zprávou pro Evropu, řekl Dvořák novinářům ve Sněmovně. Šéf Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan ČTK sdělil, že výsledky je nutné respektovat.
Všechny důsledky Trumpova zvolení je podle Dvořáka těžké odhadovat, protože opětovně zvolený prezident staví svou strategii na své nepředvídatelnosti. „Takže vlastně nevíme, co všechno byla předvolební rétorika a co se nakonec stane. Nicméně potenciálně hrozí oslabení transatlantické vazby jako takové, oslabení zájmu o Evropu, oslabení vazby uvnitř NATO, hrozí obchodní válka s Evropou a hrozí hlavně podle mého názoru rychlé ukončení pomoci Ukrajině,“ shrnul Dvořák.
Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu, zpřísnil dnes pražský vrchní soud Rusovi Alexandrovi Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.
„Po několik let konzistentně uváděl a pyšně se doznával k tomu, jakým způsobem se angažoval v oblasti Sevastopolu,“ konstatovala soudkyně Kateřina Radkovská. Frančettiho obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. Jeho advokátka novinářům řekla, že se závěry českých soudů nesouhlasí a že zváží podání dovolání.
Vrchní soud vyhověl odvolacímu návrhu státního zástupce. „Oba tresty, které byly obžalovanému uloženy pražským městským soudem, byly nepřiměřeně mírné,“ podotkla soudkyně. Spáchaný čin je podle ní vysoce závažný a napomohl anexi Krymu Ruskem. „Ne náhodou je stíhání těchto činů zakotveno v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,“ řekla.
Ruská protivzdušná obrana zničila ukrajinský bezpilotní letoun nad Kaspijskem, cca 1500 kilometrů od ukrajinských hranic, informovaly úřady. Na neurčito pak bylo uzavřeno letiště v Machačkale, metropoli Dagestánu na severu Kavkazu, uvedla agentura Interfax. Kaspijsk leží na západním břehu Kaspického moře a od ukrajinské hranice je vzdálen přibližně 1500 kilometrů.
O zničení bezpilotního letounu nad Kaspijskem ráno informoval šéf Dagestánu Sergej Melikov. Okolnosti se vyšetřují, uvedl a vyzval všechny obyvatele, aby zachovali klid a nezveřejňovali snímky a videa, které by pomohly nepříteli.
O případných následcích náletu se Melikov nezmínil. Ani ruské ministerstvo obrany o dronu nad Dagestánem neinformovalo, poznamenal server Meduza.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
