Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Slovenský prezident Peter Pellegrini nevyhověl žádné ze čtyř žádostí slovenských občanů o povolení služby v ukrajinské armádě, které dostal od nástupu do úřadu letos v červnu. ČTK o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Bývalá hlava slovenského státu Zuzana Čaputová, která byla v úřadu i v době začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, několik souhlasů v uvedené záležitosti udělila.
Působení v cizím vojsku bez souhlasu prezidenta je na Slovensku trestným činem, za který viníkovi hrozí vězení.
Německo bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, řekla dnes na návštěvě Kyjeva ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Na Ukrajinu podle prohlášení svého ministerstva zavítala, aby zemi podpořila před nadcházející zimou. Rusko, jehož invazi se Ukrajina už téměř tři roky brání, intenzivně útočí mimo jiné na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
„Německo stojí spolu s mnoha partnery z celého světa skálopevně na straně Ukrajiny,“ uvedla Baerbocková. „Ukrajinky a Ukrajince budeme podporovat tak dlouho, jak to budou potřebovat, aby mohli jít po cestě ke spravedlivému míru,“ dodala.
Baerbocková ocenila boj Ukrajinců, kteří se už téměř 1000 dní brání ruské invazi. Situaci vyostřují „masivní ruské nálety na civilní infrastrukturu, ofenzivy v oblasti Charkova a na Donbasu a severokorejské dodávky zbraní“.
Patnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Zranění utrpělo 11 civilistů a čtyři policisté.
Rusko v neděli večer zaútočilo také na městečko Kivšarivka na východě Charkovské oblasti. Podle regionální prokuratury zasáhlo pětipodlažní dům, v jehož troskách zemřeli tři lidé. Jednu ženu se podařilo zachránit. Kivšarivka leží jižně od Kupjansku a od frontové linie ji dělí jen několik kilometrů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
