Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Podívejte se na aktuální ztráty ruského vojska podle ukrajinské armády. Čísla není možné nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Oct. 31, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/17b5dicIy1
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 31, 2024

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že večerní ruský útok na Charkov opět ukazuje, že Ukrajina potřebuje více vojenské pomoci od svých západních spojenců. „Naši partneři vidí, co se děje každým dnem,“ napsal Zelenskyj na Telegramu. „V těchto podmínkách každé odložené rozhodnutí znamená přinejmenším desítky (ukrajinských) životů a stovky ruských bomb použitých proti Ukrajině,“ dodal.

V současném Rusku neexistují politické represe, prohlásil dnes Valerij Fadějev, který vede radu pro lidská práva působící při prezidentovi Vladimiru Putinovi. Pronásledování občanů vystupujících proti válce na Ukrajině a proti nynějšímu režimu označil Putinův hlavní poradce pro lidská práva za "minimální sanitární opatření" vůči lidem, kteří ve střetu se Západem fakticky stanuli na nepřátelské straně. Téměř všichni odpůrci Putinova režimu se ocitli kvůli totální represi v Rusku buď v exilu, nebo ve vězení, poznamenala agentura AFP a připomněla smrt opozičního vůdce Alexeje Navalného na počátku roku ve věznici za polárním kruhem.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.