Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské invazní síly zaútočily v noci na dnešek na důležitý most v Oděské oblasti. Podle serveru Ukrajinska pravda útok mířil na most přes jezero Dnistrovskyj liman u obce Zatoka. Informace o škodách zatím nejsou k dispozici. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
„Nepřítel zaútočil na most přes Dněsterský liman v obci Zatoka v Oděské oblasti. Z poloostrova Krym byly vypáleny dvě balistické rakety Iskander-M/KN-23 a z taktických letounů nad Černým mořem osm řízených střel Ch-59/69,“ uvedlo letectvo ve svém ranním hlášení na platformě Telegram.
Most je důležitým spojením pro železniční a automobilovou dopravu v regionu a od začátku ruské invaze v únoru 2022 se stal terčem útoků několikrát. Zda ho Rusové poškodili při posledním úderu, není jasné. Místní úřady informovaly o rozsáhlém vzdušném útoku na oblast ve středu večer, aniž poskytly podrobnosti o následcích.
Z Charkova přišly fotografie, kterak ruský útok v noci ze středy na čtvrtek poničil panelák. Podle starosty Ihora Terechova úder zničil několik pater devítipatrové budovy. Zemřel tam dvanáctiletý hoch. „Patnáctiletý chlapec je stále pod troskami, záchranáři se ho snaží dostat ven. Dalších 34 lidí je zraněno. Desítky lidí přišly o střechu nad hlavou,“ uvedl dopoledne na Twitteru Anton Heraščenko.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informuje, že v Černihivské oblasti zadržela dva kolaboranty, kteří špehovali obranné síly a snažili se bránit mobilizaci v západní oblasti Ukrajiny. „Muži tajně zaznamenávali směry jízdy železničních vlaků ozbrojených sil a veřejně vyzývali osoby podléhající vojenské službě, aby se vyhnuly odvodu. Operativci SBU zjistili, že 41letý místní obyvatel, bývalý člen zakázané Komunistické strany Ukrajiny, se dostal do povědomí FSB již v roce 2015. Po celoplošné invazi byl nakonec naverbován a instruován, aby v Bukovině vytvořil vlastní agenturní síť,“ hlásí SBU. „Šířil kremelské narativy, popíral legitimitu státní moci na Ukrajině a snažil se vytvářet alternativní 'místní vlády'.“
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
