Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské vsi - obce Jasna Poljana, která se nachází asi 20 kilometrů jihozápadně od města Kurachove. Server Meduza napsal, že po dobytí města Selydove zahájila invazní armáda operaci s cílem obklíčit Kurachove, které web označil jako logistický uzel ukrajinských jednotek v jižní části Donbasu.
Ruské ozbrojené síly už v mechanizované koloně pronikly na východní okraj Kurachove, kde utrpěly ztráty techniky, píše Meduza a dodává, že ruské síly k městu postupují ze severu - od Selydove, a z jihu - od Vuhledaru. Obou těchto měst se invazní armáda nedávno zmocnila.
Americká společnost Google dostala v Rusku pokutu více než dva sextiliony rublů, což je číslo, kdy po dvojce následuje 36 nul. V korunách pokuta činí 480 kvintiliard, tedy 480 a za tím 33 nul. Důvodem je, že firma ze své platformy YouTube odstranila státní a provládní účty. Pokuta je mnohem vyšší než hrubý domácí produkt (HDP) celého světa, zhruba 2,6 biliardy Kč.
Právník Ivan Morozov agentuře TASS řekl, že pokud nebude pokuta zaplacena do devíti měsíců, každý další den se zdvojnásobí. Počet dní není omezen. Google se může vrátit na ruský trh pouze v případě, že rozhodnutí soudu splní.
„V tento den v roce 2001 Ukrajina vyřadila svůj poslední jaderný nosič,“ připomněl na Twitteru americký ekonom Roman Sheremeta, zakladatel Americké univerzity v Kyjevě. „Odměnou jim bylo napadení Ruskem, rozbombardování měst na prach, zatímco Západ vyjadřuje 'vážné obavy' a hovoří o 'řízení eskalace'. Ukrajina se vzdala svého sovětského jaderného arzenálu, tehdy třetího největšího na světě, výměnou za bezpečnostní záruky USA, Spojeného království a Ruska. Tehdy lidé tomuto kroku tleskali. Dnes můžeme s jistotou říci, že to byla vážná chyba.“
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
