Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Putin testuje reakci světa na přítomnost severokorejských vojenských sil v Kurské oblasti, a poznamenal, že reakce je zatím „nulová“. Uvedl to v rozhovoru pro jihokorejskou televizi KBS.
Prezident zdůraznil, že severokorejská armáda již byla rozmístěna v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci. Poznamenal, že „se zatím nezúčastnili bojů, ale zúčastní se“, a domnívá se, že toto zapojení je otázkou „dnů, nikoli měsíců“.
Americká vláda má informace o tom, že v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou je aktuálně asi 8 000 severokorejských vojáků. Dnes to na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl podle agentur zástupce americké velvyslankyně při OSN Robert Wood.
Mluvčí Pentagonu před několika dny potvrdil, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je.
Moskva vyrozuměla prostřednictvím zpravodajských kanálů západní spojence Kyjeva o nasazení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Rusko podle něj testuje reakci Západu a - pokud bude slabá - zapojí do bojů ještě více vojáků z KLDR. Rusko nyní podle ukrajinského prezidenta také připravuje dohodu se Severní Koreou o nasazení „velkého počtu civilistů“ na práci v ruských zbrojovkách.
Ruský prezident Vladimir Putin „testuje, co se stane, pokud nasadí (severokorejský) kontingent. Pokud se nic nestane - a já považuji dosavadní reakci za nulovou - pak tento kontingent zvětší,“ řekl ukrajinský prezident jihokorejské televizi KBS podle portálu RBK-Ukrajina. Na reakci Západu podle Zelenského záleží, zda Rusko do války pošle tři tisícovky, anebo 100.000 severokorejských vojáků. „To už nebude jen kontingent, ale dvě armády bojující proti jediné armádě Ukrajiny,“ dodal.
V Rusku se podle ukrajinské rozvědky již nachází 12.000 vojáků z KLDR, z nichž část již byla přemístěna do Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky. Až dosud Ukrajina nezaznamenala, že by se severokorejští vojáci zapojili do boje. Ale ukrajinská armáda útok Rusů a Severokorejců očekává v nejbližší době, připomněl portál.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
