Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina dosud obdržela jen desetinu americké vojenské pomoci, kterou dříve v tomto roce schválil Kongres USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři ze severských zemí podle agentury Reuters.
Ta připomněla, že Rusko, které v únoru 2022 vyslalo svá vojska proti sousední zemi, urychlilo postup svých sil na východě Ukrajiny, jejíž armáda čelí silnějšímu, početnějšímu a lépe vyzbrojenému nepříteli. Země se chystá také na nejtěžší válečnou zimu poté, co ruské útoky podle úřadů zničily asi polovinu ukrajinských kapacit na výrobu elektřiny.
Západ by měl uznat, že Rusko vyhrálo v Gruzii a chystá se učinit totéž i v Moldavsku, pokud Západ neustane s řečmi o nepřekračování „nepřekročitelných mezí“ vytyčených Moskvou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s novináři ze severní Evropy, ze kterého dnes citovaly tiskové agentury a ukrajinská média.
Zastupitelé ruské Vologdské oblasti severně od Moskvy navrhli omezení prodeje alkoholu na dvě hodiny denně během pracovních dnů. Učinili tak poté, co místní gubernátor poukázal na podle něj děsivé statistiky úmrtnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Gubernátor Georgij Filimonov uvedl, že v oblasti je 71 procent úmrtí mužů v produktivním věku spojeno s konzumací alkoholu, včetně onemocnění, jako jsou cirhóza jater nebo srdeční choroby.
Demografické problémy v Rusku nabyly na významu v souvislosti s válkou proti Ukrajině, připomněl Reuters. Oficiální údaje zveřejněné minulý měsíc ukázaly, že porodnost v Rusku klesla na nejnižší úroveň za poslední čtvrtstoletí. Podle oficiálních statistik činila průměrná délka života Rusů v loňském roce 73,1 roku. Podle údajů statistického úřadu Eurostat ze stejného roku se občané zemí Evropské unie dožijí v průměru 81,5 roku.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
