Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko by Severní Koreji výměnou za její vojáky vyslané k Ukrajině mohlo pomoci s technologií pro taktické jaderné zbraně, míní jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjo. Řekl to dnes podle agentury Reuters ve Washingtonu po setkání s americkým protějškem Lloydem Austinem. Vyzval k okamžitému stažení severokorejských vojáků z Ruska.
KLDR do Ruska, které už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, vyslala až 11 000 vojáků. Austin dnes řekl, že Severokorejci v ruských uniformách a s ruskými zbraněmi směřují do Kurské oblasti u ukrajinských hranic, což označil za nebezpečný a destabilizující tah.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval severským zemím za podporu jeho Vítězného plánu. „Jsme otevřeni návrhům a pohledům dalších zemí, ale v tuto chvíli máme jasnou a promyšlenou vizi, jak s našimi partnery v rámci Vítězného plánu postupovat,“ napsal Zelenskyj na síti X.
I want to express my deep gratitude to all Northern European countries for supporting the Victory Plan – a strategic action plan that is already on the table.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 30, 2024
We are open to hearing proposals and perspectives from other countries, but as of now, we have a clear, calculated… pic.twitter.com/JemxYEEv50
Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začalo po červnové mezivládní konferenci, postupuje hladce, oznámila dnes Evropská komise. Pokud země splní všechny podmínky, vyjednávání o jednotlivých kapitolách sdružených do takzvaných klastrů by mohlo začít již v roce 2025. Podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové zůstává rozšíření hlavní prioritou nové unijní exekutivy. Evropská komise dnes zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do unie.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
