Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že ukrajinský dronový útok zasáhl dva místní podniky a zranil dva lidi. V jednom případě vznikl po dopadu dronu požár.
Šéf ukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov napsal, že v druhém největším ukrajinském městě Charkově a nedalekém Čuhujivu bylo v noci na dnešek při několika ruských vzdušných útocích zraněno 21 lidí a poškozena řada budov.
Části dvou ukrajinských oblastí se ocitly bez proudu poté, co ruské útoky poškodily kritickou infrastrukturu. „Kvůli následkům nočních nepřátelských útoků byly v některých okresech Sumské a Poltavské oblasti zavedeny nouzové odstávky proudu,“ uvedl provozovatel ukrajinské rozvodné sítě Ukrenerho.
Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Studie analyzovala zveřejněné zprávy zpravodajských služeb, uniklé dokumenty a ceny munice z předchozích severokorejských zbrojních obchodů. Na základě toho výzkumníci odhadli objem severokorejských dodávek zbraní do Ruska od února 2022 na 1,7 až 5,5 miliardy dolarů.
Pchjongjang žádná data ke svým zbraňovým obchodům nezveřejňuje, přesnější odhad je proto téměř nemožný. Jihokorejská tajná služba vychází ve svých zprávách mimo jiné ze satelitních snímků, které využívá ke sledování lodního provozu mezi Severní Koreou a Ruskem. Podle těchto zpráv KLDR podporuje ruskou armádu především dělostřeleckými granáty a raketami krátkého doletu.
Ukrajinské drony zaútočily na závod na výrobu etanolu v ruské Voroněžské oblasti. Informovaly o tom podle agentury Reuters zpravodajské kanály na sociální síti Telegram.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že dronový útok způsobil požár v blíže nespecifikovaném průmyslovém zařízení a že jedna osoba utrpěla zranění.
Podle telegramových kanálů byly slyšet dvě exploze v blízkosti závodu na výrobu etanolu v obci Krasnoje ve Voroněžské oblasti. Agentura Reuters nicméně upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
