Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády dnes podle serveru Ukrajinska pravda řekl, že ukrajinští vojáci se zatím přímo se Severokorejci nestřetli a žádného z nich v Kurské oblasti nezajali. „Existují takové zpravodajské údaje... Ale zatím nemáme informace o bojovém kontaktu nebo o zajatcích," řekl armádní mluvčí Vadym Mysnyk na dotaz novinářů, zda už ukrajinští vojáci zaznamenali přítomnost vojáků KLDR na bojišti.
Británie dnes uvalila sankce na tři ruské agentury a tři vysoce postavené osoby působící v těchto agenturách. Podle ministerstva zahraničí v Londýně se tyto subjekty snažily „podkopat a destabilizovat Ukrajinu a její demokracii,“ informovala agentura Reuters.
Britská diplomacie uvedla, že agentura Social Design Agency a její partnerská společnost Structura se pokoušely uskutečnit řadu operací, jejichž cílem bylo oslabit mezinárodní podporu Ukrajině.
„Dnešní sankce jsou jasným vzkazem; nebudeme tolerovat vaše lži a vměšování a jdeme po vás,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy.
Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že v Doněcké oblasti zadržela ukrajinského agenta ruské tajné služby FSB, jenž se podle Kyjeva vydával ze dobrovolníka Světového potravinového programu (WFP) a poskytoval invazním silám informace potřebné k útokům na ukrajinské vojáky. Informovala o tom agentura AFP. „Cestoval po okresním městě a okolních obcích pod rouškou doručování humanitární pomoci místním obyvatelům,“ uvedla SBU.
Rusové jeho informace podle ukrajinské tajné služby použili k plánování útoků na Pokrovsk pomocí řízených leteckých pum a dronů. „Kontrarozvědka SBU odhalila agenta v počáteční fázi jeho zpravodajské činnosti a zadržela ho,“ uvedla tajná služba s tím, že muže úřady obvinily z vlastizrady a hrozí mu doživotí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
