Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Podle údajů ozbrojených složek Ukrajiny na The Kyiv Independent přišlo Rusko už o 687 tisíc vojáků. Počítá se i vojenská technika, kdy měla Ruská federace přijít už o 329 helikoptér, 369 letadel, 27 tisíc vozidel, 9 tisíc tanků či o 17 tisíc bezpilotních dronů.

V Kyjevě v noci z pátku na sobotu zemřela žena a byl zraněn třináctiletý hoch během útoku bezpilotních letounů. S odkazem na ukrajinskou službu pro mimořádné situace to uvádí web listu Ukrajinska pravda. V pátek večer zabil ruský raketový útok na východoukrajinské Dnipro tři osoby včetně čtrnáctileté dívky, celkem 19 lidí bylo zraněno, upřesnily tamní úřady.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské vzdušné útoky v hlavním městě Kyjevě a Dnipru dnes zabily celkem tři lidi a řadu dalších zranily. Uvedli to na sociálních sítích představitelé místní správy.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko napsal, že ruský dron dnes večer zasáhl výškový obytný dům nedaleko centra metropole. Podle předběžných informací zemřel jeden člověk a čtyři zranění byli ošetřeni na místě.
„Hoří dům v Solomjanské čtvrti, zasažen byl nepřátelským bezpilotním letounem. Byty v 17., 18. a 19. patře byly poškozeny,“ uvedl Kličko na platformě Telegram. Později uvedl, že požár se podařilo dostat pod kontrolu. Evakuováno z domu bylo na 100 osob.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.