Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Protivzdušná obrana Kyjeva zneškodnila v noci až 15 ruských dronů, které na hlavní město nalétaly ve dvou vlnách, oznámila vojenská správa ukrajinské metropole. Rusko naopak zmiňuje zničení sedmi ukrajinských dronů a jednoho balonu.
Ruské ztráty od rozpoutání války přesáhly 685 000 vojáků a více než 9000 tanků, tvrdí ukrajinský generální štáb. O intenzitě bojů svědčí, že za uplynulých 24 hodin přišli Rusové podle odhadu ukrajinského velení o 1630 mužů.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze během válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.
Evropská unie musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Když bude Ukrajina silnější, znamená to podle Michela, že bude silnější i Evropa.
Šéf unijních summitů po pěti letech končí a 1. prosince ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Jak Michel popsal, nikdy nezapomene na noc ze středy na čtvrtek 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. „Prezident Zelenskyj mi telefonoval jen pár minut po útoku. Věděli jsme od zpravodajských služeb, že se něco chystá, ale mysleli jsme si, že půjde jen o útok na Donbas či část Ukrajiny,“ uvedl Michel.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
