Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Několik dohod o spolupráci v obranném sektoru, informačních technologiích, čistých energiích i umělé inteligenci dnes v Dillí podepsali německý kancléř Olaf Scholz a indický premiér Nárendra Módí. Scholz zároveň Módího vyzval, ať přesvědčí Rusko k ukončení války na Ukrajině, píše AP. Ve středu na summitu BRICS v ruské Kazani prohlásil Módí při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Indie si přeje diplomatické řešení konfliktu. Dillí ale zároveň dlouhodobě odmítá jednoznačně odsoudit Rusko za rozpoutání války.
Scholz dnes Módímu podle agentur mimo jiné navrhl, aby se Indie v Moskvě zasadila o ukončení konfliktu, který vypukl ruskou invazí do sousední země v únoru 2022. „Tato válka, která zuří už tak dlouho a má tolik obětí, musí konečně skončit. Integrita a suverenita Ukrajiny musí být zachována,“ řekl kancléř. Německo od počátku ruské agrese podporuje bránící se Ukrajinu finančně i dodávkami výzbroje.

Zakladatel nadace Help Ukraine Vladimír Gergel dnes u pražského městského soudu odmítl obžalobu, která ho viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun, které byly určené na integraci ukrajinských uprchlíků. Státní zástupkyně tvrdí, že muž nesplnil podmínky udělení dotací, část peněz podle ní navíc použil na soukromé účely. Ministerstvo po muži požaduje zhruba 13 milionů korun, necelých sedm milionů nadace úřadu vrátila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl přijmout generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v Kyjevě, protože tento týden navštívil Rusko, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše dnes agentura AFP s odvoláním na zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Guterres si ve čtvrtek v ruské Kazani na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS s Putinem potřásl rukou a vyzval ho k míru na Ukrajině, proti níž Rusko už třetím rokem vede válku.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.