Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ovoce zřejmě nese partnerství mezi Jižní Koreou a Polskem. To včera oznámili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Jun Sok-jol v reakci na sbližování Severní Koreje s Ruskem. „Dohoda o výrobě jihokorejských tanků K2 Black Panther v Polsku by mohla být podepsána v následujících týdnech,“ prohlásil dnes Duda na návštěvě Pusanu. V tomto jihokorejském městě sídlí továrna na výrobu tanků.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nasvědčují zpravodajské informace tomu, že již v průběhu neděle nebo pondělí dojde k nasazení severokorejských jednotek na straně Ruska. „Jedná se o jasnou eskalaci ze strany Ruska, která je významně v rozporu se všemi dezinformacemi, které se v těchto dnech v Kazani hojně šíří,“ řekl v souvislosti s proběhlým summitem zemí BRICS v tatarské metropoli.
Tuto eskalaci by měl odsoudit i celý svobodný svět. Krok totiž podle něj odhaluje, že skutečným zájmem Moskvy je pokračování války. „Zapojení Severní Koreje do bojů by nemělo být přijato s lhostejností nebo nejistými komentáři, ale s hmatatelným tlakem na Moskvu i Pchjongjang, aby dodržovaly Chartu OSN a nesly za tuto eskalaci odpovědnost,“ uvedl Zelenskyj.
Náčelník ukrajinského generální štábu Olexandr Syrskyj popřel tvrzení šéfa Kremlu Vladimira Putina o odříznutí ukrajinských vojsk v ruské Kurské oblasti. „Prohlášení vůdce agresorské země na summitu BRICS o obklíčení ukrajinských vojsk v Kurské oblasti není pravdivé,“ napsal na Telegramu. Jsou to naopak Rusové, kdo podle něj utrpěl v poslední době značné ztráty.
„Zejména od 8. srpna do současnosti utrpěly ruské jednotky na tomto úseku fronty značné ztráty. Nepřítel přišel o 17 819 osob. Z toho bylo 6662 osob zajato, 10 446 osob zraněno a 711 osob zajato,“ uvedl Syrskyj. Rusové podle něj přišli i o 45 tanků a 256 obrněných vozidel.
„Děkuji ukrajinským vojákům za jejich nezlomnost, vytrvalost a opravdovou odvahu, kterou prokazujete našemu věčnému zákeřnému nepříteli ve všech oblastech a směrech fronty,“ uzavřel generál svou reakci.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
