Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Počet lidí, kteří dnes ráno utrpělo zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se vyšplhal na devět, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Původně uváděl dva mrtvé a tři raněné poté, co ruská bomba dopadla poblíž místní tržnice, později však upřesnil, že informace o obětech nebyly potvrzeny.
„Z devíti zraněných ve věku od 40 po 71 let museli být čtyři převezeni do nemocnice, jedna osoba je ve vážném stavu,“ dodal Syněhubov.
Ukrajinská policie odhadla, že Rusové použili k útoku na Kupjansk leteckou bombu ODAB-1500, patřící mezi termobarické zbraně, které pracují na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíšeného se vzduchem a následné mohutné tlakové vlny. V blízkosti výbuchu se ocitli místní civilisté, zranění většinou utrpěly ženy.
Ukrajinský velvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran dnes vyzval Bratislavu, aby v souvislosti s ruskou agresí vůči jeho zemi zůstala na správné straně dějin. Nynější slovenská vláda dříve například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a premiér Robert Fico opakovaně kritizoval strategii západních zemí ohledně války na Ukrajině.
„Dokud pokračuje ruská agrese, apeluji na vás, abyste byli s námi, abyste byli na naší straně a abyste byli na správné straně historie a dějin. Prostřednictvím pomoci Ukrajině společně obnovujeme mír a stabilitu na celém evropském kontinentu,“ řekl Kastran v proslovu při symbolickém předání 18 slovenských sanitek Ukrajině. Zároveň ocenil tuto formu humanitární pomoci.
Podle Kastrana by Slovensko v blízké době mělo poskytnout Ukrajině také další balík pomoci, jehož součástí budou odminovací systémy slovenské výroby a také stroje na zemní práce.
Západ využívá Ukrajinu k vytvoření kritického ohrožení bezpečnosti Ruska a ignoruje ruské životní zájmy, prohlásil dnes na summitu skupiny BRICS v ruské Kazani Vladimir Putin. „Západ se snaží na ukrajinském bojišti uštědřit Rusku strategickou porážku, ale tyto kalkulace jsou iluzorní,“ prohlásil dále Putin, na jehož rozkaz ruská vojska předloni v únoru vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Ukrajinu využívají k vytvoření kritických hrozeb pro bezpečnost Ruska. Ignorují při tom naše životní zájmy, spravedlivé obavy ohledně porušování práv rusky hovořících lidí a nyní už vůbec neskrývají cíl uštědřit naší zemi strategickou porážku,“ prohlásil na adresu západních států Putin podle agentury Interfax. Ruský prezident označil západní kalkulace za „iluzorní“, vyplývající podle něj z neznalosti dějin Ruska a ignorování jednoty, síly semknutosti ruského lidu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
