Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Generální tajemník OSN António Guterres se má ve čtvrtek setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přicestoval do Kazaně na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS. Guterres má s Putinem na první schůzce od dubna 2022 jednat o situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o vývoji na Blízkém východě.
V Kazani se od úterka koná třídenní summit mezivládní organizace BRICS, která je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Do Kazaně podle médií dorazili vůdci desítek zemí, což podle komentátorů svědčí o neúspěchu západních snah o izolaci Ruska.
Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) naplní do konce roku cíl dodat ve své iniciativě Ukrajině 500 000 kusů velkorážové munice. Dodávky by pak měly pokračovat kontinuálně, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK. Vyslovil se pro další vojenskou podporu Ruskem napadené země, která musí zahrnovat i pomoc s energiemi přes letošní zimu, protože Rusko útočí zcela záměrně na energetickou infrastrukturu.
Počet obyvatel Ukrajiny se od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 snížil o deset milionů, tedy asi o čtvrtinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla představitelka OSN Florence Bauerová, podle níž stojí za úbytkem populace útěk uprchlíků z vlasti před boji, prudce klesající porodnost a válečná úmrtí.
„Porodnost prudce poklesla a v současné době se pohybuje kolem jednoho dítěte na ženu, což je jedna z nejnižších hodnot na světě,“ uvedla na tiskové konferenci v Ženevě Bauerová z Populačního fondu OSN (UNFPA), kde vede sekci pro východní Evropu. K udržení stabilní populace je podle Reuters zapotřebí porodnost 2,1 dětí na ženu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
