Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Lidé by měli prokázat větší sebedisciplínu a nešířit ruskou propagandu. Dnes to po setkání s českými europoslanci ve Štrasburku prohlásil český vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn. Podle něj se Rusko snaží rozštěpit společnosti v Evropské unii a nabourat se do jejich demokratické debaty. Politici by pak měli prokázat pud sebezáchovy a nešířit propagandu namířenou proti zájmům České republiky, řekl Foltýn, který se ve své funkcí zabývá dezinformacemi a jehož výroky už v minulosti vyvolaly kritiku.
Rusko se podle Foltýna snaží nabourat do fungování demokracie, jejíž součástí podle něj je „permanentní kritika vlády a toho, co dělají politici“. Cílem tohoto narušování podle něj je „znemožnit možnost se dohodnout“ a štěpit společnost. „Člověk by tudíž měl mít dost sebedisciplíny, aby odolal potřebě multiplikovat ruskou propagandu,“ uvedl Foltýn. Politikové by podle něj měli prokázat pud sebezáchovy, jelikož cílem ruského snažení je narušit fungování demokratických institucí.
Pouze Spojené státy mohou svým souhlasem se vstupem Ukrajiny do NATO překonat dosavadní odpor Německa v této věci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se rozhodne až po amerických volbách 5. listopadu, informovala agentura AP.
Zelenskyj připustil, že na vstupu Ruskem napadené země do Severoatlantické aliance - klíčovém bodě jeho takzvaného plánu vítězství, který představil minulý týden - nepanuje mezi západními lídry shoda. Podle něj Francie, Británie a Itálie projevily známky podpory vstupu, zatímco Německo vyjadřuje výhrady.
"Po volbách doufáme v pozitivnější reakci ze strany USA - ne kvůli změně prezidenta, ale proto, že Spojené státy se nyní soustředí na volby, a domnívám se, že jakákoliv ostrá prohlášení ze strany USA by dnes mohla být nevhodná nebo s sebou nést rizika. Myslím, že nechtějí zbytečná rizika," řekl Zelenskyj novinářům. "Je mi zcela jasné, že všichni hlavní partneři, zejména v období voleb, se budou bát reakce Ruska," dodal.
S válkou je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl dnes na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
