Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Evropští poslanci budou dnes na plenární schůzi ve Štrasburku hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 35 miliard eur (884 miliard korun). Evropská komise půjčku připravila v rámci dohody skupiny zemí G7, které chtějí Kyjevu poskytnout až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) krytých výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Europoslanci budou také debatovat o situaci v Libanonu či o návrhu unijního rozpočtu na příští rok.
Evropská komise připravila návrh na takzvanou makrofinanční asistenci Ukrajině, která spočívá v poskytnutí půjčky ve výši až 35 miliard eur. Peníze bude moci Kyjev použít na své nejnaléhavější potřeby, například na rekonstrukci či nákup zbraní a vojenského materiálu. Komise by chtěla, aby prostředky mohla Ukrajina začít čerpat již letos či nejpozději v příštím roce.
Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Oba závody, ve městě Jefremov a v obci Lužkovskij, jsou od sebe vzdáleny asi 150 kilometrů, napsal server BBC News.
Nálet se podle gubernátora obešel bez obětí a raněných. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil na sociální síti.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.
„Noční teroristický útok“ přerušil zásobování elektřinou, poškodil speciální energetická zařízení a přerušil výrobní řetězce, uvedlo vedení firmy. „Všichni se ze všech sil podílejí na odstranění následků výbuchů a požárů,“ uvedlo a zdůraznilo, že hlavním úkolem je co nejrychleji obnovit výrobu. Ale to nezávisí jen na továrně, problémem prý bude pořízení náhradních dílů k poškozeném technologickému zařízení a k energetické infrastruktuře, připustil generální ředitel Oleg Dancev.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
