Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení 42 ruských dronů a čtyř řízených střel z 98 bezpilotních letounů a šesti střel typu Ch-59/69, které podle něj Rusové na zemi vyslali v noci na dnešek. Dalších 46 dronů podle Ukrajinců zmizelo z radarů a několik nepřátelských strojů zůstává v ukrajinském vzdušném prostoru.
Podle serveru Ukrajinska pravda protivzdušná obrana likvidovala ruské vzdušné zbraně i během dopoledne. Informace o tom, proč 46 dronů zmizelo z radarů, zatím nejsou k dispozici. Je možné, že byly sestřeleny, nebo se zřítily, podotkl server.
Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské a druhého v centrální Čerkaské oblasti.
Paříž je otevřena myšlence okamžitého pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance, ale pokračují jednání na toto téma mezi spojenci. V Kyjevě to dnes podle agentury Reuters řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, jenž jednal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Okamžité pozvání Ukrajiny do NATO je prvním bodem takzvaného plánu vítězství, který tento týden představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Někteří klíčoví spojenci Kyjeva přitom nechtějí Ukrajinu do NATO pozvat dříve, než skončí válka proti ruským invazním silám. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že nemůže říct, že podporuje celý pětibodový plán Ukrajiny na její vítězství. Které otázky považuje za obtížné nespecifikoval. Proces vstupu Ukrajiny do NATO je podle něj nezvratný.
Barrot na tiskové konferenci dále uvedl, že pokud se potvrdí, že Severní Korea posílá vojáky, aby podpořili v bojích na Ukrajině Rusko, bude to znamenat velkou eskalaci konfliktu. Zároveň to podle francouzského ministra bude známka toho, že má Moskva ve svém vojenském tažení obtíže. Sybiha se vyjádřil podobně, možné zapojení severokorejských vojáků do ruské invaze označil za „obrovské“ riziko eskalace.
Úřad ukrajinského prezidenta zveřejnil fotky Ukrajinců osvobozených z Ruska. Moskva a Kyjev si vyměnily po 95 válečných zajatcích.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
