Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by armáda potřebovala, letošní čísla nejsou dobrá. Řehka to dnes řekl novinářům po zahájení pražské výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, přesná čísla neuvedl.
Resort obrany měl podle zprávy ministerstva obrany počátkem letošního roku 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivních záloh.
Severní Korea vyšle do války na Ukrajině 12.000 vojáků na pomoc ruské armádě
1500 už jich do Ruska odjelo, tvrdí podle médií jihokorejská rozvědka. Podle agentury Reuters přesun příslušníků severokorejských speciálních sil začal 8. října. Podle agentury AFP už KLDR vyslala lodí do ruského Vladivostoku první kontingent o síle 1500 vojáků. Jednotky obdržely ruské uniformy, ruské zbraně a falešné ruské průkazy totožnosti, napsal Reuters s odvoláním na NIS. Jižní Korea údajně při identifikaci severokorejského vojáka nasazeného pro pomoc Rusku použila technologie umělé inteligence pro rozpoznávání obličeje.
Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam.
„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
