Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ministerstvo vnitra popřelo, že by stát neplánoval dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu ve Vrběticích. Situací se nyní zabývá a spolu s dalšími ministerstvy a Zlínským krajem hledá nejvhodnější řešení, sdělil mluvčí ministerstva Miroslav Jašurek. O tom, že stát dokončení průzkumu neplánuje, informoval ve čtvrtek Český rozhlas (ČRo).
Rozhlas uvedl, že obce by si měly průzkum zadat a zaplatit samy. „Není to tak, žádné takové rozhodnutí o hloubkovém pyrotechnickém průzkumu nepadlo. Situací se nyní zabýváme a společně s dalšími rezorty a krajem budeme hledat nejvhodnější řešení,“ uvedl Jašurek.
Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považují za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.
Rusko a Čína jsou podle ruské hlavy státu Vladimira Putina strategickými partnery a spojenci. Snahy Spojených států omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek, řekl dnes šéf Kremlu novinářům v Moskvě před summitem skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se v Rusku uskuteční příští týden. Informuje o tom agentura Reuters.
Maďarským státem vlastněná společnost MOL varuje před rizikem výkyvů dodávek pohonných hmot v Česku v souvislosti s koncem výjimky, kterou má Česko na dovoz výrobků z ruské ropy. Společnost dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK uvedla, že není jisté, že se v době po skončení výjimky podaří zajistit dostatečné dodávky produktů z neruské ropy do Česka. Platnost výjimky končí 5. prosince.
Společnost Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, však na dotaz ČTK uvedla, že má zajištěné dodávky ropy v dostatečném množství pro zachování kontinuity produkce a v případě potřeby je připravená přesměrovat exportní produkci na český trh.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
