Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Washington je připraven jednat s Ruskem, Čínou a Severní Koreou o snížení jaderné hrozby bez předběžných podmínek.
Rusko zaútočilo balistickou raketou na jihoukrajinskou Oděsu, při úderu zahynul jeden člověk a dalších osm jich utrpělo zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Rusko podle něj znovu útočilo na přístavní infrastrukturu a poškodilo přitom dvě civilní lodě. Moskva se k tomu nevyjádřila.
„Ten mrtvý i ti zranění jsou všichni pracovníci přístavní infrastruktury, občané Ukrajiny,“ napsal regionální činitel. „Poškozeny byly civilní lodě: NS Moon (plující) pod vlajkou Belize a loď Optima (plující) pod vlajkou Palau,“ uvedl Kiper s poznámkou, že Rusové poškodili plavidlo Optima už při svém vzdušném úderu před týdnem. Kromě dvou lodí je podle něj poškozená také přístavní infrastruktura včetně skladu s obilím.
Ze 1300 migrantů bez dokladů, kteří loni přišli do Finska přes ruskou hranici, jich zhruba třetina tuto severskou zemi opustila. S odvoláním na pohraniční policii o tom na svém webu informovala finská televize YLE. Pohraniční policie také sdělila, že tehdejší události a zneužití chaotické situace na finsko-ruském pomezí pašeráky, vyšetřuje.
Finští zákonodárci letos v červenci schválili zákon, který umožňuje za určitých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, kterou podle Helsinek koordinuje Moskva.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
