Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo podle agentury Reuters sdělilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk.
Mychajlivka se nachází na okraji města Selidove podél dálnice jižně od Pokrovska. Pokrovsk je klíčovým logistickým uzlem ukrajinské armády. Nachází se v něm jediný Ukrajinou kontrolovaný důl na koks, uhlí potřebné k výrobě oceli. Tento kov je pro vojenský průmysl nezbytný a jeho dovoz je nákladný, ztráta Pokrovsku by snížila jeho produkci na polovinu. Ruské jednotky v oblasti v posledních týdnech rychle postupují.
Litevci dnes volí v prvním kole nový parlament. Volby podle agentury Reuters ovlivňují obavy z rostoucích životních nákladů a možná ruská hrozba. Nejvíce hlasů mohou získat opoziční sociální demokraté, zřejmě ale nebudou mít většinu. Druhé kolo je plánováno na 27. října.
Končící středopravicová koalice premiérky Ingridy Šimonytéové se potýká s poklesem popularity v důsledku inflace, která před dvěma lety přesáhla 20 procent. Zhoršují se veřejné služby a prohlubují se rozdíly mezi bohatými a chudými.
Ruské jednotky protivzdušné obrany zničily v noci na dnešek 13 ukrajinských bezpilotních letounů nad třemi regiony sousedícími s Ukrajinou. Po šesti bezpilotních letounech sestřelily nad Belgorodskou a Kurskou oblastí. Jeden dron byl zničen nad Brjanskou oblastí, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
