Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu se z plánované soboty odložilo. Oznámil to dnes odbor komunikace české prezidentské kanceláře. Za Česko se měl zúčastnit prezident Petr Pavel. Setkání svolal americký prezident Joe Biden, který ale do Německa nakonec neodletí, protože bude dohlížet na přípravy na úder hurikánu Milton a následné krizové operace.
Mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga ČTK sdělil, že zatím nebylo stanoveno nové datum jednání.
Ukrajinská armáda dnes ráno informovala, že naopak Rusko na Ukrajinu v noci na dnešek odpálilo tři balistické rakety a 22 dronů. Ukrajinské letectvo údajně sestřelilo 21 dronů a jeden se vrátil na ruské území.
Požár způsobený troskami z padajícího dronu v nezastavěné části jihoruské Rostovské oblasti byl brzy uhašen, uvedl na telegramu oblastní gubernátor Vasilij Golubev. Další škody podle něj drony nenapáchaly.
Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz uvedl, že pohotovostní složky zasahují na místech dopadu trosek z dronů, ale neupřesnil, zda vznikly materiální škody. Ruské úřady však zřídkakdy zveřejňují plný rozsah škod způsobených ukrajinskými útoky, píše agentura Reuters.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
