Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Někteří čeští europoslanci po dnešním projevu maďarského premiéra Viktora Orbána v Evropském parlamentu (EP) v komentářích pro ČTK opět kritizovali neochotu jeho vlády pomáhat Ukrajině, stejně jako to dnes na plenárním zasedání udělala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Orbán dnes před europoslanci představoval priority předsednictví své země v Radě EU. Podle Kláry Dostálové (ANO) se jednání v EP namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví zvrhlo ve frašku.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) připustil, že Orbán v projevu „měl pravdu“ stran migrace a ztráty evropské konkurenceschopnosti. „Migrační politika je skutečně jedno velké selhání. A on na to upozorňuje deset let,“ řekl dnes Vondra ČTK. „Ale on se ve své úvodní řeči vůbec nezmínil o Ukrajině a Rusku,“ dodal. Většina europoslanců tak podle Vondry Orbánovi právem vyčítala jeho rétoriku i některé kroky předsednictví, které nebyly konzultované a nahlodaly evropskou solidaritu ve vztahu k Ukrajině. „Bylo pro mě zklamáním, že ani v závěrečném slovu poté, co čelil tři hodiny po právu velmi značné kritice, na to nereagoval,“ uvedl Vondra, podle něhož taková „horká politická debata“ jako dnes v EP už dlouho nebyla.
Kvůli zrušení návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Německu se neuskuteční ani schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein.
Kancléř Scholz už v úterý vyjádřil politování nad zrušením návštěvy, zároveň ale řekl, že plně chápe, že se Biden rozhodl vzhledem k situaci na Floridě zůstat doma. Podle kancléře by ramsteinská schůzka byla bývala „velmi důležitá“, ale podle něj se uskuteční, jen bude o něco později.
Podle mluvčího německé vlády se vzhledem ke zrušení návštěvy amerického prezidenta v Německu ruší kromě ramsteinské schůzky také na sobotu plánované jednání, kterého se měli zúčastnit Biden, Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Ukrajinské drony v noci zasáhly muniční sklad v Brjanské oblasti na západě Ruska, ve kterém byly řízené letecké bomby a také munice dodaná ze Severní Koreje, uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské úřady připustily „mimořádnou situaci spjatou s detonacemi výbušných předmětů“ u města Karačev v Brjanské oblasti. Na tu podle gubernátora během noci útočilo 24 ukrajinských dronů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
