Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, Hrodivky ležící asi deset kilometrů od Pokrovska. Ministr obrany Andrej Belousov poblahopřál jednotkám, které se na dobytí obce podílely, uvedlo ministerstvo na sociální síti Telegram.
Soud v Moskvě dnes poslal na šest let a deset měsíců do vězení 72letého amerického občana Stephena Jamese Hubbarda za to, že bojoval jako žoldnéř na straně Ukrajiny. Prokuratura požadovala sedmiletý trest odnětí svobody.
Hubbard, rodák z Michiganu, podle ruských vyšetřovatelů dostával měsíčně 1000 dolarů (přes 23 000 korun) za to, že sloužil v jednotce ukrajinské teritoriální obrany v Izjumu. V tomto městě v Charkovské oblasti od roku 2014 žil. Prokurátor před časem podle agentury RIA Novosti řekl, že Hubbarda začátkem dubna 2022, jen několik týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, zajali ruští vojáci. Podle ruských státních médií se přiznal. Nicméně agentura Reuters píše, že jeho sestra a další člen rodiny Hubbardovo přiznání zpochybnili. Zastával podle nich názory stranící Rusku a vzhledem k jeho věku považují za nepravděpodobné, že by vyrazil do boje. Jeho sestra o něm mluví jako o člověku, který byl spíše pacifista. Nikdy nevlastnil zbraň. V zahraničí pracoval desítky let jako učitel angličtiny.
Obyvatelé města Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym podle kanálu Baza uvedli, že kolem půl páté ráno místního času (03:30 SELČ) se z areálu ozvaly hlasité výbuchy a krátce poté v něm začalo hořet. Vzňaly se cisterny s palivem, píše Baza. Úřady zavřely několik ulic ve Feodosiji a zastavily provoz na železniční trati mezi tímto městem a Vladyslavivkou ležící severně.
Později Baza uvedla, že podle předběžných informací do areálu dopadly dvě rakety. Poškodily pět zásobníků s palivem, dva jsou zničené úplně a tři hoří.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
