Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov (69) ukončil své působení ve Washingtonu a vrací se do vlasti, oznámily ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí a velvyslanectví ve Washingtonu. Jeho nástupce dosud není znám, poznamenal list Kommersant na svém webu.
Ukrajina a Evropská unie v roce 2015 uvalily na Antonova sankce za jeho podporu ruské anexe Krymu, později sankce proti němu zavedla Kanada, Švýcarsko a Norsko, napsal server RBK.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Hlásíme se s pokračováním online přenosu z dění na Ukrajině.
Nad Doněckou oblastí na východě Ukrajiny byl pravděpodobně sestřelen ruský experimentální bezpilotní letoun S-70 Ochotnik, který má – vybaven vlastní výzbrojí – sloužit jako doprovod pilotovaných bojových letounů a rozšiřovat jejich možnosti, uvedl server BBC News s odvoláním na záběry, které se objevily na sociálních sítích.
Na těchto záběrech je vidět, že S-70 letí spolu s dalším letounem, který pojednou proti němu odpálil raketu. V důsledku se Ochotnik zřítil poblíž města Kosťantynivka, přibližně 12 kilometrů od fronty. Experimentální dron tedy už vletěl do prostoru ovládaného ukrajinskými ozbrojenými silami, dodal server.
Ruští prováleční blogeři se domnívají, že dron podstupoval první zkoušky v bojových podmínkách, ale zřejmě se vymknul řízení, a tak ruskému pilotovi nezbylo, než jej sestřelit, aby se zřítil z velké výšky a roztříštil se nárazem o zem.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
