Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V Kyjevě se dnes konala demonstrace na podporu vojáků azovského pluku, kteří jsou dlouhodobě v ruském zajetí.
V novém rozhovoru pro ukrajinský portál Hromadske poskytuje člen ukrajinských sil pro speciální operace vzácné podrobnosti o tom, jak ukrajinská armáda rekrutuje a cvičí tajné agenty, aby podkopali Moskvou zřízené úřady na okupovaných územích. Podle tohoto vojáka se mise pohybují od kreslení graffiti na podporu Ukrajiny až po atentáty na ruské vojáky.
V bojích na straně Ukrajiny zemřel ruský opoziční aktivista Ildar Dadin. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž zahynul v oblasti ukrajinského Charkova. Kyjev zatím jeho smrt nepotvrdil. Jak přesně zemřel, není jasné.
Dadin se v minulosti opakovaně stavěl proti režimu prezidenta Vladimira Putina, kvůli čemuž se dostal i do vězení, kde byl podle svých slov mučen. Několikrát mu také soudy vyměřily peněžitý trest. V červnu 2017 mu například moskevský soud uložil pokutu 20 tisíc rublů (tehdy asi 8 000 Kč) za čtení ruské ústavy na Rudém náměstí v ruské metropoli, pár měsíců předtím zase pokutu 15 tisíc rublů (přibližně 6 000 Kč) za účast na protestu u budovy ministerstva vnitra.
Na Ukrajinu Dadin podle serveru Ukrajinska pravda odešel začátkem roku 2023, aby vstoupil do její armády a podpořil obranu východoevropské země proti ruské agresi.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
