Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě dnes odsoudil ke čtyřem rokům ve vězeňském táboře ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě.
Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona. Čtyřicetiletý Lincov u soudu přiznal vinu a vyjádřil lítost.
Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální verzí Moskvy. Přísné postihy schválili ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Režim se tak podle opozice a nezávislých médií snaží umlčet veškerou kritiku, protesty a nesouhlas s válkou, rozpoutanou na Putinův rozkaz.
Severoatlantická aliance v příštím roce ve Finsku nedaleko ruských hranic zřídí nové velitelství, jehož úkolem bude řídit operace pozemních sil aliance v severní Evropě v případě vojenského konfliktu. Podle agentury Reuters to dnes oznámil finský ministr obrany Antti Häkkänen.
„Dnes ráno jsem se rozhodl, že navrhneme NATO zřídit velitelství...v Mikkeli,“ uvedl Häkkänen s odkazem na město na jihovýchodě Finska, které leží asi dvě hodiny cesty autem od ruských hranic. Členské státy aliance vyjádřily už dopředu souhlas s tímto krokem.
Velitelství bude mít zpočátku roční rozpočet 8,5 milionu eur (214 milionů Kč) a bude na něm působit několik desítek vojáků z různých zemí.
Finsko stejně jako sousední Švédsko do NATO vstoupilo v reakci na ruskou válku proti Ukrajině.
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo dnes sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce „určitě“ zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď „spíše ano“. Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo 12 procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
