Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Při dnešním ruském raketovém útoku na přístav Oděsa na jihu Ukrajiny byla poničena přístavní infrastruktura a civilní plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda. Na platformě Telegram to oznámil šéf regionální správy Oleh Kiper. Při útoku byli podle něj zraněni čtyři lidé.
„Trosky, které podle předběžného zjištění pocházejí ze střely Iskander-M, poničily přístavní a civilní infrastrukturu a také civilní loď plující pod vlajkou Antiguy,“ uvedl Kiper. Čtyřem zraněným civilistům byla podle něj poskytnuta veškerá potřebná pomoc.
Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško dnes přijel na návštěvu Budapešti, oznámil na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Muraško přijel na jednání rusko-maďarské komise pro hospodářskou spolupráci a rovněž na ekonomické fórum, uvedla agentura APA.
„Naším zájmem je další rozvoj maďarsko-ruské spolupráce v oblastech, které nejsou dotčeny sankcemi, jež zavedl Brusel,“ napsal Szijjártó, který je zodpovědný i za zahraniční obchod. Jednání se kvůli povodňové situaci v Budapešti konalo na fotbalovém stadionu Puskás.
„Mimochodem, s Ruskem obchoduje celá Evropa, jen se to snaží zatajovat,“ poznamenal maďarský ministr. Podle rakouské agentury APA si tím rýpnul do partnerů v EU.
Někteří politici v EU považují kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána za jednoho z nejbližších mezinárodních spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina.
Automobil vybavený technologiemi ke skenování historických a kulturních hmotných památek poskytne Česko Ukrajině. Jedná se o třetí část projektu Archa, jehož cílem je pomocí mobilních konzervačních a digitalizačních jednotek uchovat elektronické kopie kulturních artefaktů. Projekty jsou součástí programu Podpora ukrajinské kultury ministerstva kultury, do financování automobilů se zapojuje i soukromý sektor, Archu III financuje nadace Karel Komárek Family Foundation. První speciálně upravený vůz by se měl na Ukrajinu dostat ještě letos. Ministerstvo kultury to dnes uvedlo v tiskové zprávě.
Všechny tři projekty s hlavičkou Archa jsou podle ministerstva kultury unikátními a technologicky špičkovými projekty. „Jedná se ve válečném prostředí o mobilní a snadno 'přenosné' pracoviště s nejmodernější technikou pro konzervaci i digitalizaci,“ uvedlo ministerstvo.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
